Měl jsem běžet 65 minut, vím, ale po 60 minutách jsem to zakončil. Měl jsem toho docela dost.
Poprvé se mi podařilo vyběhnout pomalu. Cíleně jsem se držel zpátky - první kolečko za 4:20, druhé taktéž. A tempo se mi podařilo udržet. Uběhl jsem třináct a půl kolečka, to je 8,8 km. Moje běžná rychlost je 10 km/hod, takže jsem se opravdu šetřil.
Posledních 5 minut už jsem nechal plavat, přeci jen jsem si zvednul zátěž o polovinu. Když jsem běžel jedenácté kolečko, byl jsem pěkně nasupený, že ještě není konec.
Nohy byly zpočátku ztěžklé, ale ve čtvrtém kolečku už šly bolesti stranou. Rozcvičoval jsem se před i po běhu dvojnásobně déle než obvykle, tj. asi půl minuty místo čtvrt.
Chce se mi běhat. Už chápu ty průpovídky o tom, že dostihoví koně prostě chtějí vyběhnout. Jsem dostihový kůň - mám nutkání běhat, tělo mě poslouchá, je to bezva.
Už je mi jasné, že 10 km zvládnu uběhnout. Ale půlmaraton? Z toho mám pořád strach.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat